Jak poznat pravdu ve světě, kde všichni opisují od všech?

## AI, OSINT a informační chaos mění způsob, jakým pracujeme s realitou

Ve světě, kde každý den vznikají tisíce článků, příspěvků a AI generovaného obsahu, je stále těžší rozlišit, co je důležité, co je pravdivé a co je jen další vrstva informačního šumu.

Hostem nové epizody podcastu CZECH CYBER TV byl Julius Rusnák, COO společnosti Semantic Visions, která se dlouhodobě věnuje analýze veřejně dostupných informací, práci s OSINTem a využití AI při zpracování globálních datových toků.

Rozhovor se postupně dostal od historie OSINTu přes využití umělé inteligence až po dezinformace, phishing a otázku, zda dnes vůbec ještě umíme rozpoznat pravdu.

OSINT už dávno není jen RSS čtečka

Jak Julius Rusnák vysvětluje, samotný princip OSINTu není nijak nový.

V určité podobě ho používá téměř každý člověk, který aktivně sleduje informace z více zdrojů. Rozdíl je především ve škále.

Semantic Visions dnes analyzuje miliony článků a veřejně dostupných dat z celého světa. Jen jejich kategorie zaměřená na kyberbezpečnost podle Rusnáka obsahuje denně mezi 1 500 až 12 000 články.

Právě množství dat je dnes jedním z největších problémů moderní informační doby.

„Když o něčem píší všichni, ještě to automaticky neznamená, že je to pravda.“

AI změnila způsob analýzy informací

Velkou část rozhovoru tvořilo také téma umělé inteligence a jejího dopadu na OSINT a práci s informacemi.

Podle Rusnáka AI výrazně urychlila:

• sběr dat,
• automatizaci analýzy,
• generování reportů,
• vytváření souvislostí mezi událostmi.

Zároveň ale upozorňuje, že AI sama o sobě negarantuje pravdu.

Semantic Visions například podle jeho slov přímo neoznačuje informace jako pravdivé nebo nepravdivé. Místo toho využívá princip „fact cross referencing“, tedy porovnávání konfliktů mezi různými zdroji a upozorňování na rozpory v informacích.

Rozhodnutí musí stále dělat člověk.

Dezinformace jako součást kyberbezpečnosti

Jedním z nejsilnějších momentů celé epizody byla debata o tom, zda dezinformace patří do oblasti kyberbezpečnosti.

Rusnák v rozhovoru otevřeně říká, že ano.

Podle něj už dnes nejde jen o technické exploity nebo útoky na infrastrukturu, ale i o psychologické ovlivňování společnosti skrze digitální prostor.

Zajímavým tématem byla také kontrola toku informací během konfliktů a krizových situací. Rusnák popisoval, že při analýze dat lze sledovat například časové posuny v publikaci informací mezi jednotlivými regiony světa.

Právě zpoždění nebo kontrolované dávkování informací může být podle něj jedním z nástrojů informační kontroly.

Proč je dnes důležité nenaskakovat na každý hype

V rozhovoru zazněla i velmi aktuální otázka mediálních hype vln a nekritického přebírání informací.

Diskuze se dotkla například virálních AI projektů, které média často přebírají bez hlubší analýzy nebo ověření.

Právě v době sociálních sítí a algoritmů orientovaných na engagement je podle obou hostů důležité:

• dávat informacím čas,
• ověřovat zdroje,
• nepodléhat první emoci,
• a přemýšlet nad tím, proč konkrétní informace vznikla.

Phishing dnes nestojí na gramatických chybách

Rozhovor se dostal také k sociálnímu inženýrství a moderním phishingovým útokům.

Zaznělo, že dnešní phishing už často nepůsobí amatérsky. Naopak bývá velmi dobře napsaný, personalizovaný a psychologicky promyšlený.

Julius Rusnák v této části sdílel vlastní zkušenost s phishingovým pokusem z minulosti a zdůraznil jednoduchý princip:

Aktivně si informace ověřovat.

Tedy:

• nevolat na čísla ze zpráv,
• neklikat automaticky na odkazy,
• a ověřovat komunikaci vlastní cestou.