Dánsko otevřeně mluví o ruských kyberútocích. „Jasný důkaz hybridní války,“ říká rozvědka

Dánská vláda a vojenská rozvědka v prosinci zveřejnily mimořádně otevřené a tvrdé vyjádření ke kybernetickým útokům, které v posledních letech zasáhly zemi. Podle Dánské obranné zpravodajské služby (DDIS) šlo o cílené operace proruských skupin napojených na ruský stát, které jsou součástí probíhající hybridní války proti Evropě.

Nejde přitom o první případ, kdy Dánsko spojuje kybernetické hrozby s Ruskem. Aktuální vyjádření je ale nejotevřenější, nejkonkrétnější a politicky nejtvrdší, jaké kdy zaznělo – a poprvé takto jasně spojuje konkrétní incidenty, konkrétní skupiny a stát.

---

Útok na vodárny i digitální infrastrukturu státu

DDIS ve svém prohlášení popsala dva konkrétní incidenty:

• Kybernetický útok na vodárenskou společnost ve městě Køge v prosinci 2024, při kterém útočník převzal kontrolu nad technologiemi vodárny a změnil tlak v čerpadlech. Výsledkem byly tři prasklé vodovodní trubky.
• Sérii DDoS útoků na dánské webové služby a instituce v období před komunálními a regionálními volbami v listopadu 2025.

Podle rozvědky první útok provedla proruská skupina Z-Pentest, druhý pak kolektiv NoName057(16), který je dlouhodobě spojován s ruskými státními zájmy a opakovaně se hlásí k útokům na evropské cíle.

„Ruský stát tyto skupiny využívá jako nástroje své hybridní války proti Západu. Cílem je vytvářet nejistotu v cílových zemích a trestat státy, které podporují Ukrajinu,“
uvedla Dánská obranná zpravodajská služba (DDIS).

---

Proč je tento případ výjimečný

Dánsko už v minulosti upozorňovalo na ruské kybernetické aktivity – například po útocích na e-mailové systémy ministerstva obrany nebo v pravidelných výročních zprávách rozvědky.

Výjimečnost současného případu spočívá v kombinaci několika faktorů:

• přímé přiřazení konkrétních útoků konkrétním skupinám,
• otevřené konstatování, že tyto skupiny fungují jako nástroje ruského státu,
• a jasné politické označení těchto aktivit za součást hybridní války.

Ředitel DDIS Thomas Ahrenkiel k tomu uvedl, že rozvědka je si:

„velmi jistá, že se jedná o proruské skupiny s vazbami na ruský stát“.

---

Volby jako cílený prostor hybridních operací

Zvláštní pozornost dánská rozvědka věnuje tomu, že část útoků probíhala v období před volbami. Podle DDIS byly volby využity jako platforma k získání veřejné pozornosti a demonstraci schopností útočníků.

Jde o vzorec, který bezpečnostní služby dlouhodobě sledují i v dalších evropských zemích – volby nejsou cílem kvůli technickému narušení, ale kvůli symbolickému a psychologickému dopadu.

---

Politická reakce: předvolání ruského velvyslance

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen označil útoky za „zcela nepřijatelné“ a oznámil, že dánské ministerstvo zahraničí si kvůli nim předvolá ruského velvyslance.

„Tohle je velmi jasný důkaz, že hybridní válka, o které dlouhodobě mluvíme, už bohužel skutečně probíhá. Znovu to ukazuje, v jaké bezpečnostní situaci se Evropa nachází,“
uvedl Poulsen.

Ministr pro odolnost a krizovou připravenost Torsten Schack Pedersen zároveň otevřeně přiznal, že Dánsko není dostatečně připravené čelit podobným útokům:

„Bylo by neuvěřitelně naivní si myslet, že jsme na špici kyberbezpečnosti.“

---

Kyberútoky nejsou jen „online problém“

Přestože způsobené škody byly omezené, dánská vláda upozorňuje na skutečný význam incidentů:
kybernetické útoky mohou fyzicky narušit chod společnosti – od vody a energií až po dopravu nebo krizové systémy státu.

Dánsko proto hovoří o hybridních hrozbách i v souvislosti s incidenty s drony nad letišti a vojenskými objekty, které v minulých měsících odhalily slabiny evropské obrany a vedly k debatám o posílení společné ochrany.

---

Co si z toho má odnést Česko

Dánský případ není výjimkou, ale učebnicovým příkladem moderní hybridní hrozby:

• kritická infrastruktura je reálným cílem,
• volby a veřejné instituce jsou ideálním prostorem pro demonstraci síly,
• a nízká materiální škoda neznamená nízký dopad – cílem je narušit důvěru a pocit bezpečí.

Přesně to je princip hybridní války, která se neptá na hranice států.

---

Zdroje a kontext

• veřejná vyjádření Danish Defence Intelligence Service (DDIS)
• prohlášení dánského ministerstva obrany a ministerstva zahraničí
• reportáž The Guardian (Miranda Bryant, Nordic correspondent)
• analýzy a zprávy Reuters a specializovaných bezpečnostních médií
• dlouhodobá hodnocení hrozeb v pravidelných zprávách dánské rozvědky