CYB3R DAYS 2026: AI hackeři, kyberzločin a roboti. Byli jsme přímo na místě

CYB3R DAYS 2026 nabídly dva dny nabité kyberbezpečností, praktickými zkušenostmi a tématy od umělé inteligence přes ransomware až po humanoidní roboty. CZECH CYBER TV bylo mediálním partnerem konference a přímo na místě jsme natáčeli reportáž, rozhovory s řečníky i dění na workshopech.

Letošní CYB3R DAYS na nás udělaly dojem především kombinací kvalitních přednášek a praktického programu. Řada prezentací vycházela z reálných zkušeností řečníků a místo obecných pouček přinášela konkrétní případy, problémy a zkušenosti z praxe.

Program byl přitom nabitý natolik, že jsme během dne prakticky neměli přednášku, kterou bychom chtěli dobrovolně vynechat.

Humanoidní robot ze Zlína

Jedním z vizuálně nejvýraznějších exponátů konference byl humanoidní Robot George. Jeho vývoj směřuje především k nasazení v průmyslu, kde by měl v budoucnu pomáhat například s fyzicky náročnou prací nebo v prostředí nevhodném pro člověka.

Podle Libora Výlety mají vývojáři poměrně ambiciózní plány.

„Do dvou let už bychom chtěli nasadit dvě stě.“

George zatím nemá nohy. Pro pohyb má využívat podvozek s všesměrovými koly, protože právě pro zamýšlené průmyslové využití podle jeho tvůrců nohy v současnosti nejsou potřeba.

A ano – zeptali jsme se i na to, jestli se nemusíme bát okamžiku, kdy se robot rozsvítí červeně.

„Všechno je bezpečnostně podchycené.“

AI hacker už nemusí být fikce

Daniel Hejda z Cyber Rangers se ve své přednášce věnoval využití umělé inteligence v kybernetických útocích a incidentům, které v posledních měsících vyvolaly debatu o tom, jak autonomní mohou současné AI systémy skutečně být.

Podle Hejdy už AI výrazně mění možnosti i méně zkušených útočníků.

„Dneska díky AI se ze script kiddies stávají, řekněme, seniorní hackeři. Nebudu říkat elitní, ale seniorní hackeři.“

Právě rychlost a dostupnost schopností, které dříve vyžadovaly podstatně hlubší technické znalosti, podle něj mění poměr sil. AI ale nemusí posilovat pouze útočníky.

Budoucnost obrany vidí mimo jiné v propojení bezpečnostních technologií tak, aby s nimi bylo možné prostřednictvím AI pracovat z jednoho místa. Limitem bezpečnostních týmů je dnes totiž stále i rychlost, s jakou je člověk schopen jednotlivé nástroje ovládat a vyhodnocovat jejich data.

Kyberzločinec nemusí vypadat jako hacker

Jeden z nejzajímavějších rozhovorů jsme vedli s mužem, kterého jsme kvůli ochraně jeho identity představili pouze jako Čestmíra. V reportáži je anonymizovaný jeho obraz i hlas.

Jeho přednáška vycházela z konkrétního případu zneužívání phishingu a cizích platebních karet. Zároveň dobře ukázala, jak vzdálená může být realita kyberkriminality stereotypní představě hackera obklopeného monitory.

„V tomhle konkrétním případě to byli lidi, od kterých by to nikdo nečekal.“

Technické schopnosti přitom nemusí být zásadní překážkou. Část nástrojů a služeb potřebných k páchání kyberkriminality je dnes možné jednoduše získat jako službu.

„Dělají to lidi, do kterých by to nikdo neřekl.“

Kyberkriminalita se tak postupně otevírá i lidem, kteří by ještě před několika lety potřebovali podstatně větší technické znalosti.

Jak moc může zaměstnavatel sledovat zaměstnance?

Právnička Barbora Vlachová přinesla na konferenci trochu jiný pohled na kyberbezpečnost. Ve své přednášce řešila hranice mezi oprávněnou bezpečnostní kontrolou a soukromím zaměstnance.

Téma získává další rozměr s nástupem generativní AI. Firmy mají legitimní důvod kontrolovat například to, zda zaměstnanci do AI nástrojů nevkládají klientská data nebo jiné informace v rozporu s interními pravidly. Ani taková kontrola ale není bez hranic.

„Určitě nějaká přiměřená kontrola možná je. Je to spíš o tom jít po těch hlavičkách, a ne po tom úplném detailu.“

Podle Vlachové mohou zaměstnavateli při překročení zákonných hranic hrozit sankce například v oblasti ochrany osobních údajů nebo pracovního práva.

Když firmu zašifruje ransomware

Lukáš Hlavička ze společnosti IstroSec přivezl zkušenosti přímo z incident response.

Na jednoduchou otázku, jaká bývá první emoce ve firmě zasažené ransomwarem, odpověděl stručně:

„Asi panika alebo strach.“

A jaká je první emoce incident respondera?

„Excitement.“

Řeč přišla také na jednu z nejkomplikovanějších otázek ransomwarových incidentů – zda zaplatit výkupné.

„Čo sa týka platiť alebo neplatiť, to je večná dilema a veľmi závisí od konkrétnych okolností.“

Standardním doporučením podle Hlavičky zůstává neplatit. Praxe ale nemusí být černobílá. Existují situace, kdy by nemožnost obnovit data mohla znamenat konec celé organizace nebo způsobit další závažné dopady.

„Štandardne síce hovoríme, že neplatiť.“

Active Directory: stejné problémy i po letech

David Horák z Horizon Secured se specializuje na zabezpečení Active Directory a během své přednášky ukazoval zranitelnosti, na které při své práci narazil.

Když jsme se ho zeptali na největší chybu, kterou firmy při zabezpečení Active Directory dělají, odpověď byla možná ještě zajímavější:

„Spíš co nedělají.“

Podle Horáka se totiž stále opakují problémy, které bezpečnostní komunita zná dlouhé roky – například nedostatečná separace nebo nedodržování základních doporučených postupů.

„AD je tady 26 let a je to furt stejné.“

Ani nástup AI podle něj nemění základní principy obrany. Mění se rychlost a rozsah útoků, nikoliv nutně opatření, která by organizace měly mít dávno implementovaná.

A co až budeme mít humanoidní roboty doma?

K robotům jsme se na konci reportáže ještě jednou vrátili s Janem Markem, který je se společností FALCONEA organizátorem CYB3R DAYS.

Jeho přednáška se věnovala bezpečnosti humanoidních robotů a scénáři, ve kterém se z dnešního problému nezabezpečených IoT zařízení může stát podstatně fyzičtější bezpečnostní problém.

„Jestli dneska tou hrozbou jsou obyčejné žárovky z AliExpressu, tak se nabízí, aby to byl prostě i robot.“

Marek neočekává scénář ve stylu Skynetu. Humanoidní roboti se ale podle něj mohou rozšířit velmi rychle a jejich schopnosti zároveň vytvoří nový prostor pro zneužití.

Právě proto má podle něj smysl řešit jejich bezpečnost ještě předtím, než se z nich stane běžná součást domácností a firem.

Konference, kde jsme nechtěli nic vynechat

CYB3R DAYS 2026 pro nás nebyly jen sérií přednášek. Velmi dobře fungoval také doprovodný program a workshopy, kde si návštěvníci mohli například naprogramovat LEGO robota, vyzkoušet si roli hackera nebo lockpicking.

Výsledkem byla pocitově velmi nabitá konference, která dokázala kombinovat technická témata, reálné zkušenosti z incidentů, právo, AI i praktické aktivity.

A důležité je, že podle nás nešlo o akci pouze pro hardcore security specialisty. Řada přednášek byla srozumitelná a zajímavá i pro lidi, kteří se pohybují v managementu, IT nebo se o kyberbezpečnost jednoduše zajímají.

Za CZECH CYBER TV můžeme další ročník CYB3R DAYS rozhodně doporučit.

Celou reportáž včetně rozhovorů, workshopů a atmosféry konference najdete ve videu výše.