AI Act od 2. srpna: Co se skutečně mění? Vyvracíme 5 nejčastějších mýtů
Evropská regulace umělé inteligence vstupuje do další důležité etapy. Spolu s ní se objevuje řada otázek i nepřesných interpretací o tom, koho se nová pravidla skutečně dotknou. Připravili jsme přehled nejčastějších mýtů a vysvětlujeme, jaké změny AI Act přináší v praxi pro firmy, média i tvůrce obsahu.
Od 2. srpna 2026 vstupuje Evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) do další fáze. Začínají se uplatňovat pravidla transparentnosti podle článku 50 a další ustanovení nařízení. Na sociálních sítích se přitom objevuje řada tvrzení o tom, že bude nutné označovat každý obrázek vytvořený umělou inteligencí nebo že běžným firmám přibydou nové povinnosti. Co se skutečně mění?
AI Act se zavádí postupně
Evropská unie schválila AI Act už v roce 2024, jeho jednotlivá ustanovení se ale začínají uplatňovat postupně. Od února 2025 platí například zákaz některých nepřijatelných způsobů využití umělé inteligence nebo povinnost podporovat AI gramotnost. Další pravidla se od srpna 2025 vztahují na poskytovatele obecných AI modelů (GPAI), mezi které patří například modely využívané službami ChatGPT, Gemini nebo Claude. Od 2. srpna 2026 se začínají uplatňovat pravidla transparentnosti podle článku 50 AI Actu a další ustanovení nařízení, zatímco některé povinnosti budou nabíhat postupně i v dalších letech.
Mýtus č. 1: Každý AI obsah musí být označen
Není to pravda. AI Act neukládá tvůrcům a médiím povinnost viditelně označovat každý obsah vytvořený pomocí umělé inteligence. Je ale nutné rozlišovat mezi strojově čitelným označením, které mají u generativních výstupů zajišťovat poskytovatelé AI systémů, a viditelným informováním publika.
U profesionálních uživatelů se povinnost viditelně upozornit na umělý původ obrazového, zvukového nebo audiovizuálního obsahu týká především deepfake materiálů, které mohou falešně působit jako autentické nebo pravdivé.
Typickými příklady jsou:
- falešné video politika pronášejícího výrok, který nikdy neřekl,
- syntetická nahrávka napodobující hlas konkrétní osoby,
- realistická fotografie události, která se nikdy nestala.
Naopak stylizované ilustrace, grafiky nebo běžné AI vizualizace zpravidla nepředstavují deepfake obsah, pokud u publika falešně nevyvolávají dojem autentického nebo pravdivého záznamu.
Mýtus č. 2: Každá firma používající ChatGPT má nové povinnosti
Ani to není pravda. Většina firem dnes využívá AI jako běžný pracovní nástroj – například při psaní textů, programování nebo analýze dat. Samotné používání ChatGPT, Gemini nebo Microsoft Copilotu z firmy nedělá poskytovatele AI systému. Nové povinnosti se týkají především organizací, které AI systémy vyvíjejí, poskytují zákazníkům nebo je využívají v oblastech, na které AI Act klade zvláštní požadavky. Pokud například firma využívá AI asistenta pro komunikaci se zákazníky, mělo by být uživateli zřejmé, že komunikuje s umělou inteligencí, pokud to není z okolností zcela zřejmé.
Mýtus č. 3: AI napsané články budou muset být vždy označené
Ani to AI Act neříká. Řada redakcí dnes využívá AI při přípravě článků, přepisů rozhovorů nebo překladů. Evropská komise ve svých pokynech počítá s tím, že umělá inteligence může být běžnou součástí redakční práce. Klíčové je, aby obsah prošel skutečnou lidskou kontrolou, redakčním dohledem a za jeho zveřejnění nesla odpovědnost konkrétní osoba nebo vydavatel. AI tedy může být pomocníkem při tvorbě obsahu, konečné rozhodnutí a odpovědnost však musí zůstat na člověku.
Mýtus č. 4: Chatboti se budou muset zakázat
Naopak. AI Act jejich používání nezakazuje. Pokud uživatel komunikuje s AI systémem a není to z okolností zřejmé, měl by být informován, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem je především zabránit situacím, kdy by si člověk myslel, že komunikuje s reálnou osobou.
Mýtus č. 5: AI Act zabrzdí evropské inovace
Na tuto otázku zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Evropská komise dlouhodobě uvádí, že cílem AI Actu je zvýšit důvěru veřejnosti v umělou inteligenci a vytvořit bezpečnější prostředí pro její využívání. Část technologických firem, startupů i investorů naopak upozorňuje na vyšší administrativní zátěž a obává se, že přísnější regulace může zpomalit inovace a snížit konkurenceschopnost Evropy vůči Spojeným státům nebo Číně. To, který z těchto pohledů bude správný, ukáže až praktické fungování pravidel v následujících letech.
Co to znamená pro tvůrce obsahu?
Pokud používáte AI jako pomocníka při tvorbě článků, grafiky nebo videí, není důvod k panice. Vyplatí se ale dodržovat několik jednoduchých zásad:
- ověřovat informace vytvořené pomocí AI,
- zachovat lidskou redakční kontrolu nad publikovaným obsahem,
- nepublikovat realistické deepfake materiály bez odpovídající transparentnosti,
- transparentně informovat publikum tam, kde by mohlo dojít k záměně AI obsahu za skutečnost. Dobrovolné označení AI vytvořených ilustrací nebo jiného syntetického obsahu může být navíc dobrým krokem z hlediska důvěryhodnosti, přestože jej zákon ve všech případech nevyžaduje.
Co si z toho odnést?
AI Act nepřináší zákaz používání umělé inteligence ani povinnost označovat každý obsah vytvořený pomocí AI. Nová pravidla se zaměřují především na transparentnost, ochranu uživatelů a omezení zneužívání realistického syntetického obsahu. Pro firmy a tvůrce, kteří používají běžné AI nástroje pouze interně a nenasazují je v situacích řešených článkem 50, nemusí 2. srpen znamenat zásadní změnu. Konkrétní povinnosti ale vždy závisí na způsobu použití AI, nikoliv jen na tom, zda firma nástroj používá nebo ne. Pokud ale AI využíváte profesionálně, vyplatí se vědět, jaká pravidla se na vaše použití vztahují. Je zároveň dobré počítat s tím, že AI Act je rozsáhlé nařízení a jeho praktický výklad se bude dále vyvíjet. Evropská komise i národní dozorové orgány mohou postupně vydávat další metodická doporučení, která některé oblasti zpřesní.