Hackeři spustili odmrazování na 50 °C. Stovky supermarketů ve Francii vyhazují potraviny

Stovky supermarketů ve Francii zasáhl kyberútok na systémy řízení chlazení. Útočníci na dálku manipulovali s odmrazováním, některá zařízení nastavili až na 50 °C a obchodníci museli zlikvidovat velké množství potravin. Vyšetřování se zaměřuje na technologie společnosti Danfoss, jejíž starší systémy byly terčem útoků už v minulosti.

Stanislav Novotný

12. října 2026

Hackeři spustili odmrazování na 50 °C. Stovky supermarketů ve Francii vyhazují potraviny

Místo mrazivého vzduchu vycházelo z chladicích zařízení teplo. Zaměstnanci stovek francouzských supermarketů v pondělí 12. října zjistili, že jejich chladicí a mrazicí systémy byly během noci na dálku přenastaveny. Útočníci podle francouzských médií aktivovali nucené odmrazování s teplotním nastavením až 50 °C a v některých případech prodloužili jeho trvání. Výsledkem jsou zničené zásoby potravin, milionové škody a rozsáhlé vyšetřování, do kterého se zapojily francouzské bezpečnostní úřady.

Incident se odehrál v noci z neděle 11. na pondělí 12. října 2026. Mezi postiženými jsou řetězce Intermarché, Netto, Coopérative U, E.Leclerc, Carrefour a Monoprix. Podle aktualizovaných informací agentury AFP bylo zasaženo nejméně 300 prodejen Intermarché a Netto, přibližně stovka obchodů Coopérative U a několik prodejen E.Leclerc. Dalších 80 postižených supermarketů potvrdil Carrefour a přibližně třicítku Monoprix.

Přesný celkový počet zatím není uzavřený. První zprávy uváděly zhruba 150 až 250 obchodů, během pondělí se ale rozsah incidentu výrazně rozšířil. Není také jisté, že ve všech zasažených provozovnách došlo ke stejně závažným škodám.

Útočníci využili funkci, kterou mrazáky běžně potřebují

Podle původních informací francouzské televizní stanice BFMTV se útočníkům podařilo na dálku aktivovat nucené odmrazování chladicích zařízení.

Odmrazovací cyklus je běžnou součástí jejich provozu. Slouží k odstranění námrazy, která se postupně vytváří na výparnících. Řídicí systém kvůli tomu dočasně upravuje provoz zařízení a následně obnovuje chlazení.

V tomto případě ale podle dosavadních informací útočníci změnili parametry odmrazování tak, aby zařízení zůstala ve fázi ohřevu neobvykle dlouho.

Skupina Les Mousquetaires, pod kterou spadá Intermarché, agentuře Reuters sdělila, že v přibližně 150 jejích prodejnách byly chladicí systémy vystaveny teplotnímu nastavení 50 °C po dobu šesti hodin.

Deník Le Monde následně přinesl další technický detail. Útočníci podle jeho zjištění prodloužili délku odmrazovacího cyklu z jedné hodiny až na osm hodin. Tím se podle deníku opozdila také výstražná upozornění, což komplikovalo včasný zásah personálu.

Údaj 50 °C je potřeba správně interpretovat. Jde o hlášené nastavení řídicího systému, případně teplotu dosaženou v konkrétních zařízeních, nikoliv o ověřenou teplotu všech uložených potravin. Skutečný průběh ohřevu se mezi jednotlivými prodejnami lišil.

Některé následky byly mimořádně závažné. Le Monde popisuje například supermarket Intermarché v La Haye, jehož provozovatelé na Facebooku informovali o poškození zařízení při teplotách dosahujících podle jejich vyjádření až 80 °C. Přesné okolnosti jednotlivých poškození zatím nejsou nezávisle objasněné.

V Haguenau vyhodili mražené potraviny za desítky tisíc eur

Konkrétní rozsah škod ukazují případy z francouzského Alsaska.

V supermarketu Intermarché ve městě Haguenau přišli podle místního vedení o celý sortiment mražených potravin. Ztráta byla předběžně vyčíslena přibližně na 50 000 eur. Sousední E.Leclerc podle informací francouzských médií zaznamenal ztrátu čerstvého a mraženého zboží v hodnotě přibližně 220 000 eur.

O obou případech informoval například francouzský technologický server Les Numériques. Dohromady tak měly dvě provozovny přijít o zboží za přibližně 270 000 eur, tedy více než šest milionů korun.

Redakce zároveň zveřejnila záběr chladicí vitríny, jejíž displej po útoku ukazoval 26,5 °C namísto teploty kolem −20 °C obvyklé pro skladování mražených výrobků.

Další konkrétní svědectví přinesl Le Monde z města Gradignan u Bordeaux. Provozovatel tamního Intermarché Charles Dezon popsal, že si zaměstnanci útoku všimli přibližně ve čtyři hodiny ráno, kdy byla část zázemí zaplavená vodou. V chladicí místnosti podle jeho vyjádření teplota vystoupala až na 50 °C a aktivovala automatické protipožární zařízení.

Jen tento obchod předběžně vyčíslil hodnotu zlikvidovaných potravin na 21 000 eur.

Úplný rozsah škod zatím není znám. Francouzská média pracují s odhady v jednotkách až desítkách milionů eur, nejde však o konečné vyčíslení.

Do nákladů mohou kromě samotných potravin vstoupit také opravy technologií, servisní zásahy, omezení provozu a nové zásobování. Intermarché upozornilo i na otázku pojištění, protože některé pojistné smlouvy nemusí podobné události pokrývat.

Zasažené jsou i další části potravinového řetězce

Rozsah incidentu nemusí končit u supermarketů.

Le Monde zjistil, že následky zaznamenal také francouzský velkoobchod Metro. Společnost uvedla, že kyberútok zasáhl externího poskytovatele služeb a že okamžitě kontrolovala stav skladovaných potravin.

Profesní organizace Culture Viande, která sdružuje podniky zabývající se porážkou, zpracováním a distribucí masa, podle deníku potvrdila nejméně dva postižené členy. Přesný rozsah škod v tomto sektoru zatím neměla k dispozici.

Incident tak mohl zasáhnout širší část potravinářské infrastruktury, v níž se podobné technologie používají nejen pro prodej, ale také pro skladování a výrobu.

V centru pozornosti stojí dánská společnost Danfoss

Francouzská média spojují útok s řídicími systémy dánského výrobce Danfoss, jehož technologie se používají pro automatizaci a vzdálenou správu komerčního chlazení.

Podle AFP společnost potvrdila, že většina dotčených zařízení patří mezi starší produkty, které dosáhly konce životního cyklu a již nedostávají softwarové ani bezpečnostní aktualizace.

Danfoss konkrétně jmenoval řídicí systémy AK-SM 800 a AK-SC 355. U části zařízení AK-SM 800 byl používán zastaralý firmware.

Výrobce současně připomněl, že zákazníkům dlouhodobě doporučuje aktualizovat podporované systémy a nahrazovat nepodporovaná zařízení novějšími generacemi.

Přesto je důležité rozlišovat mezi několika možnými scénáři.

Zranitelnost mohla být přímo v softwaru řídicí jednotky. Útočníci ale teoreticky mohli využít také slabé přístupové údaje, nedostatečně zabezpečené vzdálené rozhraní nebo infrastrukturu poskytovatele servisních služeb.

Zatím není veřejně potvrzené, jak útočníci získali prvotní přístup ani zda byl u všech prodejen použit stejný postup. Známá není ani přesná zranitelnost, která měla být při říjnovém útoku zneužita.

Stejně tak dosud neexistuje veřejný důkaz, že by byla kompromitována samotná interní síť společnosti Danfoss. Potvrzené informace se týkají jejích řídicích technologií nasazených u zákazníků.

Jeden přístup může znamenat kontrolu nad celým chladicím provozem

Moderní supermarkety neřídí každý mrazák samostatně. Chladicí technologie bývají propojené s centrálním řídicím systémem, prostřednictvím kterého lze sledovat teploty, nastavovat provozní režimy, vyhodnocovat alarmy a plánovat servis.

Technici často potřebují k těmto systémům přistupovat na dálku. Mohou tak odstraňovat poruchy nebo upravovat nastavení bez fyzické návštěvy prodejny.

Právě zde vzniká bezpečnostní riziko. Pokud je administrační rozhraní dostupné z internetu a není dostatečně chráněné, může se stát vstupním bodem pro útočníky.

Úspěšné ovládnutí řídicí jednotky pak může umožnit manipulaci s větším počtem navázaných zařízení v dané provozovně.

Není však prokázáno, že by útočníci v případě francouzských supermarketů získali přístup ke všem obchodům přes jediné centrální rozhraní. Je možné, že využili podobnou slabinu u většího množství samostatně dostupných systémů. Definitivní odpověď musí přinést technické vyšetřování.

Výzkumníci už dříve našli závažné bezpečnostní chyby

Technologie Danfoss se dostaly do pozornosti bezpečnostních výzkumníků ještě před říjnovým incidentem.

Dne 9. srpna 2026 zveřejnila společnost Claroty prostřednictvím svého týmu Team82 rozsáhlou technickou analýzu řídicích jednotek Danfoss AK-SM 800A.

Výzkum nesl výstižný název Freeze the Controller, Defrost the Food, tedy volně přeloženo „Zmrazte řídicí jednotku, rozmrazte potraviny“.

Výzkumníci identifikovali několik závažných zranitelností, které mohly umožnit obejít autentizaci, získat privilegovaný přístup nebo spustit příkazy v operačním systému zařízení.

CVE-2025-41450 (CVSS 8,2) se týká nedostatečné autentizace. Výzkumníci objevili alternativní přihlašovací mechanismus označovaný jako code-of-the-day, který využíval kód odvozený od aktuálního data. Zpětnou analýzou algoritmu dokázali tento kód rekonstruovat a obejít standardní proces přihlášení. Danfoss chybu řešil aktualizací na verzi 4.2.

CVE-2025-41451 (CVSS 8,7) umožňovala po získání přístupu spustit systémové příkazy. Problém se nacházel ve zpracování konfiguračních údajů pro odesílání e-mailových upozornění. Oprava byla vydána ve verzi 4.3.1.

CVE-2025-41452 (CVSS 6,8) souvisela s možností změnit konfiguraci webového serveru Nginx prostřednictvím administračního rozhraní. Za určitých okolností mohla vést k narušení dostupnosti služby. Také tato chyba byla opravena ve verzi 4.3.1.

Podrobnosti zveřejnil přímo výrobce v bezpečnostních oznámeních DSA-2025-03-01 a DSA-2025-08-01.

Během výzkumu Claroty identifikovalo pomocí služby Censys 2 765 zařízení s veřejně dostupným administračním rozhraním. Jde o údaj z doby výzkumu, nikoliv o počet zařízení zasažených současným útokem.

Také francouzský odborný magazín Points de Vente upozornil na zjištění bezpečnostních odborníků o tisících veřejně dostupných rozhraní Danfoss ve Francii.

Tato zjištění představují možnou technickou souvislost s říjnovým incidentem. Je však zásadní, že výzkum Claroty se týkal řady AK-SM 800A, zatímco Danfoss při současném útoku výslovně zmínil také starší AK-SM 800 a AK-SC 355.

Opravené zranitelnosti z roku 2025 proto nelze bez dalších důkazů označit za příčinu nynějšího incidentu.

Danfoss dokumentoval útoky na podobné systémy už v roce 2022

Zajímavou souvislost nabízí také dokumentace samotného výrobce.

V technickém bulletinu z října 2025 Danfoss připomněl několik skutečných kybernetických incidentů, které v minulosti postihly jeho technologie.

Rusko, rok 2022: Na začátku války na Ukrajině bylo podle výrobce cílem kyberútoků šestnáct supermarketů používajících systém AK-SM 800. Danfoss v dokumentu připomíná tehdejší veřejné výzvy skupiny Anonymous k narušování ruské infrastruktury. Nepředkládá však důkaz, že za všemi uvedenými útoky stáli právě Anonymous.

Izrael, rok 2022: Další incident zasáhl čtyřicet obchodů využívajících stejný typ řídicího systému. Podle Danfossu žádná z postižených instalací neměla odpovídající ochranu firewallem nebo VPN.

V obou případech výrobce doporučil přechod na novější platformu AK-SM 800A a bezpečnější nastavení vzdáleného přístupu.

Danfoss přitom oficiálně ukončil životní cyklus AK-SM 800 už v květnu 2021. U systému AK-SC 355 začalo postupné vyřazování dokonce v roce 2016.

Stejný bulletin připomíná rovněž další bezpečnostní nálezy z roku 2023, které se týkaly zařízení AK-EM 100 a AK-SM 800A. U první řady výrobce doporučoval vyřazení nepodporovaných zařízení, u druhé instalaci dostupných aktualizací.

Tyto historické případy dokládají, že možnost neoprávněného zásahu do řídicích systémů komerčního chlazení byla známá již několik let.

Žádná prokázaná souvislost mezi pachateli incidentů v Rusku, Izraeli a nynějšího útoku ve Francii ovšem dosud neexistuje.

Útok mohl zasáhnout i další evropské země

Rozsah vyšetřování překročil hranice Francie.

Agentura Reuters citovala bezpečnostního analytika Félixe Aimého ze společnosti Sekoia, podle něhož se obdobné incidenty objevily také ve Španělsku, Portugalsku, Polsku, Německu a Belgii.

Francouzské úřady zároveň potvrdily koordinaci s evropskými partnery a prověřování možného ohrožení dalších organizací.

Nejde zatím o ucelený veřejně ověřený seznam postižených zemí a provozoven. Údaje vycházejí z informací bezpečnostního analytika a další vyšetřování musí potvrdit jejich skutečnou souvislost s útokem ve Francii.

Reuters rovněž upozornila na podobné narušení chlazení přibližně v desítce obchodů určených pro americké vojenské základny na konci srpna 2026. I zde došlo ke ztrátám potravin. Zatím ale není doloženo, že obě události provedli stejní útočníci nebo že měly shodnou technickou příčinu.

Ve stejný den řešil kyberbezpečnostní incident také nizozemský maloobchodní koncern Ahold Delhaize, provozovatel řetězce Albert Heijn. Společnost preventivně odstavila některé systémy a omezila online služby. Výslovně však uvedla, že nemá důvod spojovat svůj incident s útoky ve Francii.

Vyšetřovatelé prověřují také požáry zařízení

Pařížská prokuratura zahájila vyšetřování rozsáhlého kyberútoku na připojené chladicí systémy. Případem se zabývá specializovaná jednotka Office anticybercriminalité (OFAC).

Vyšetřovatelé mají určit rozsah útoku, identifikovat všechny poškozené organizace a prověřit souvislost mezi kybernetickým incidentem, ztrátami potravin a hlášenými případy vznícení některých zařízení.

Zahájení vyšetřování potvrdily AFP i Reuters.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal Národní agenturu pro bezpečnost informačních systémů ANSSI, aby se incidentem zabývala. Agentura potvrdila spolupráci s postiženými organizacemi i evropskými partnery.

Útok odsoudil také evropský komisař pro zemědělství a potravinářství Christophe Hansen.

K pondělnímu večeru nebyl veřejně identifikován pachatel ani zveřejněna důvěryhodná atribuce. Z dostupných důkazů proto nelze spojovat útok s konkrétním státem, hackerskou skupinou nebo geopolitickým motivem.

Obchody obnovují provoz, odpovědi na technické otázky zatím chybí

Zasažené supermarkety pokračují ve spolupráci se servisními společnostmi na obnově zařízení a doplňování zásob.

Podle Le Monde se v některých provozovnách podařilo obnovit fungování chladicích systémů ještě během pondělí. Provozovatelé ale na doporučení řetězce ponechali obnovené systémy odpojené od vzdáleného přístupu, aby omezili riziko opakovaného útoku.

Návrat k běžnému provozu může trvat několik dní, zejména kvůli nutnosti doplnit velké množství zlikvidovaných potravin.

Nejdůležitější technické otázky zůstávají otevřené: kudy se útočníci do řídicích systémů dostali, zda využili známou zranitelnost, jak koordinovali zásahy do stovek zařízení a proč v některých provozovnách nedokázala bezpečnostní opatření zabránit dlouhodobému přehřívání.

Případ se bezprostředně dotýká také provozovatelů českých skladů, obchodů a potravinářských podniků. Technologie pro vzdálenou správu chlazení a dalších provozních zařízení jsou běžnou součástí moderní infrastruktury. Pro jejich bezpečnost je zásadní především kontrola vzdáleného přístupu, oddělení provozních systémů od ostatních sítí, aktualizace podporovaných zařízení a plánovaná výměna produktů, jejichž bezpečnostní podpora již skončila.

Zdroje

Načítání komentářů...