Útoky na chlazení zasáhly další evropské země. Ve Francii narušily i skladování krevní plazmy
Další vlna kyberútoků narušila chlazení supermarketů v několika evropských zemích. Ve Francii incident u dodavatele zasáhl také skladování krevní plazmy na třech pracovištích. Krevní produkty se podařilo zabezpečit, souvislost mezi jednotlivými útoky zůstává nepotvrzená.

Stačí změnit nastavení na dálku a z potravin v mrazáku se během několika hodin stane odpad. Po říjnovém útoku na francouzské supermarkety hlásí podobné incidenty obchody v dalších evropských zemích. Nově potvrzený případ z Francie navíc ukazuje, že následky mohou zasáhnout také zdravotnictví: narušeno bylo řízení chladicích komor na třech pracovištích francouzského krevního ústavu.
Souvislost mezi jednotlivými případy zatím není prokázána. U supermarketů došlo ke ztrátám potravin, francouzský krevní ústav však podle svého vyjádření všechny dotčené krevní produkty zabezpečil.
Po Francii hlásí problémy obchody napříč Evropou
Nová vlna incidentů přišla v noci z 1. na 2. listopadu 2026, přibližně tři týdny po útoku, který zasáhl stovky francouzských supermarketů. O říjnovém případu jsme podrobně informovali na CCTV.
Podle přehledu Euronews ze 3. listopadu hlásily problémy s chlazením prodejny v Belgii, Estonsku, Finsku, Irsku, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku a Švédsku. Teploty v některých zařízeních přes noc vzrostly a obchodníci museli vyřadit potraviny.
Aktualizované zpravodajství ze 4. listopadu už uvádělo nejméně jedenáct evropských zemí včetně Británie. Jde o průběžně se měnící přehled hlášených případů, nikoli o konečnou bilanci jedné potvrzené kampaně.
V Itálii se situací zabývala vláda společně se zástupci zpravodajských služeb a národní agentury pro kybernetickou bezpečnost. Dosavadní dopad přitom italská vláda označila za velmi omezený. V zemi bylo hlášeno přibližně dvacet zasažených obchodů.
Tentokrát nešlo jen o potraviny
Závažný přesah do zdravotnictví potvrdil Établissement français du sang (EFS), francouzský veřejný krevní ústav.
Podle jeho prohlášení z 3. listopadu postihl předchozího dne kybernetický incident jednoho z dodavatelů chladicího vybavení. Zasaženy byly systémy dohledu a řízení chladicích komor na třech pracovištích EFS.
Narušení změnilo provozní parametry zařízení: teplotní a odmrazovací hodnoty byly nastaveny na velmi vysoké úrovně. V dotčených komorách se nacházely mimo jiné vaky s plazmou určenou k transfuzím a k výrobě léčiv.
EFS nehlásí žádnou ztrátu krevních produktů ani zjištěné zdravotní následky. Systémy dohledu a alarmy umožnily rychle odhalit anomálie. Zaměstnanci zařízení zabezpečili, případně odstavili a uložené produkty preventivně přemístili. Kontinuita odběrů a distribuce zůstala zachována.
Některá média uvádějí nastavenou hodnotu až 110 °C. Původní prohlášení EFS tuto konkrétní hodnotu neobsahuje. Změněná teplotní požadovaná hodnota navíc neznamená, že jí zařízení nebo uložená plazma skutečně dosáhly.
Vzdálená správa otevírá cestu k fyzickým škodám
Chladicí zařízení v obchodech a skladech často využívají vzdálenou správu. Servisní firma tak může sledovat provoz, upravovat nastavení nebo řešit závadu bez výjezdu technika. Pokud však útočník získá přístup k řízení, může stejnou cestou narušit chlazení.
Francouzský CERT-FR už v říjnovém varování potvrdil kompromitace vzdálených řídicích jednotek Danfoss řad AK-SM a AK-SC a systémů Copeland XWEB a Dixell XWEB. Upozornil především na riziko rozhraní pro správu dostupných přímo z internetu.
Doporučil odstranit jejich veřejnou dostupnost, zkontrolovat konfiguraci včetně odmrazovacích intervalů a vzdálenou správu zpřístupnit pouze přes zabezpečenou VPN nebo chráněnou síť. U zařízení bez bezpečnostní podpory samotné obnovení továrního nastavení nestačí: odstraní následky kompromitace, ale neřeší možnost dalšího průniku.
Tato zjištění popisují doložený technický kontext říjnových útoků. Přesná vstupní cesta u všech listopadových incidentů zatím veřejně potvrzena není.
Společnost Coolworld ve svém vyjádření ze 4. listopadu potvrdila incident v softwaru pro vzdálený dohled nad chlazením. Podle firmy se problém týkal komponenty dodané třetí stranou a zasáhl omezený počet jejích jednotek. Konkrétní zákaznické případy nekomentovala.
Podobný průběh ještě neodhaluje společného pachatele
Podle zjištění The Record z 2. listopadu nebylo známo, zda říjnové a listopadové útoky provedli stejní pachatelé. Podobnost incidentů proto sama o sobě neopravňuje spojovat je s konkrétní skupinou, státem ani motivem.
Pro české provozovatele obchodů, skladů a zdravotnických zařízení je podstatný samotný typ rizika. Přístup k řídicímu systému může mít přímý dopad na fyzicky uložené zboží nebo zdravotnické zásoby. Případ EFS současně ukazuje význam včasného dohledu, funkčních alarmů a možnosti rychle přesunout citlivý obsah do bezpečí.
Informace odpovídají stavu ověřenému k 5. listopadu 2026.
Zdroje
- Euronews: Přehled evropských zemí s hlášenými incidenty, 3. listopadu 2026
- Euronews: Reakce Itálie a rozšíření incidentů, aktualizováno 4. listopadu 2026
- EFS: Oficiální potvrzení incidentu u dodavatele chladicího vybavení, 3. listopadu 2026
- Coolworld: Cybersecurity update, 4. listopadu 2026
- CERT-FR: Varování před kompromitacemi řídicích jednotek chlazení, aktualizováno 16. října 2026
- The Record: Druhá vlna podezřelých útoků na evropské supermarketové mrazáky, 2. listopadu 2026