Norská armáda zjistila, že pronajatá auta nahrávala vojáky i přístupové kódy

Stačilo půjčit několik moderních aut a z běžné výbavy vozidel se stal nečekaný bezpečnostní problém. Během vojenského cvičení v Norsku zaznamenávaly kamery pronajatých vozů pohyb vojáků a podle norských médií zachytily také zadávání přístupových kódů do vojenských objektů.

Incident se odehrál během zářijového cvičení Hovedstad, kterého se v Oslu a okolí účastnilo přibližně 5 000 příslušníků norské domácí obrany Heimevernet. Na případ jako první upozornil norský deník Dagens Næringsliv.

Vojáci našli záznamy přímo v autech

Norská armáda si pro potřeby cvičení pronajala běžná civilní vozidla prostřednictvím společnosti Hertz. Nejméně dva z automobilů byly čínské značky Deepal, která patří automobilce Changan.

Právě při používání vozů si vojáci všimli, že jejich kamerové systémy ukládají video.

Důstojník Fredrik Blanck, který se cvičení účastnil, následně pro Dagens Næringsliv popsal, že na záznamech bylo možné sledovat vojáky nastupující a vystupující z automobilů, jejich pohyb i místa, kde vozidla zastavovala.

Citlivější problém představovaly vojenské objekty. Podle zjištění norského deníku kamery zachytily také zadávání přístupových kódů při vjezdu do zabezpečených prostor.

Blanck upozornil, že vojáci neměli přehled o tom, zda se záznamy ukládaly pouze lokálně, nebo zda mohly být dostupné i jinde.

Informace o incidentu následně převzalo také norské odborné médium Forsvarets Forum, které se věnuje norským ozbrojeným silám.

Záznamy byly podle dostupných informací z automobilů po cvičení odstraněny. Není však známo, zda existovaly také jejich další kopie.

Záznam v autě ještě neznamená, že video skončilo v Číně

Právě zde je důležité oddělit potvrzené informace od toho, co zatím nevíme.

Veřejně dostupné informace neprokazují, že by záznamy byly odesílány výrobci vozidel nebo do Číny. Stejně tak není doloženo, že by k nim měla přístup čínská vláda nebo zpravodajské služby.

Není ani veřejně známé, zda videa zůstávala pouze v lokálním úložišti automobilu, zda mohla být synchronizována s externí službou nebo kdo přesně měl možnost se k nim dostat.

Samotný fakt, že je automobil čínské výroby, proto není důkazem špionáže.

Bezpečnostní problém je přesto reálný: zařízení vybavené kamerami a dalšími senzory se dostalo do prostředí, kde dokázalo zaznamenat informace, které armáda potřebuje chránit.

Moderní automobil je síť senzorů na kolech

Dnešní vozidla mohou mít kamery směřující do několika stran, mikrofony, GPS, mobilní připojení a řadu dalších senzorů. Jejich data slouží například parkovacím asistentům, bezpečnostním systémům nebo funkcím infotainmentu.

Oficiální dokumentace modelu Deepal S07 dostupná pro norský trh popisuje 360stupňový kamerový systém i funkce palubní kamery umožňující ukládání videa.

To, která konkrétní funkce vytvořila záznamy během vojenského cvičení, ale zatím veřejně doloženo není. Není potvrzena ani přesná konfigurace vozidel, která armáda používala.

Na podobný problém přitom norské bezpečnostní úřady upozorňovaly ještě před incidentem.

Norský bezpečnostní úřad před kamerami v autech varoval

Norský Národní bezpečnostní úřad NSM ve své zprávě Risiko 2025 upozorňoval, že moderní vozidla mohou prostřednictvím kamer a dalších senzorů shromažďovat informace o lidech a objektech ve svém okolí.

Taková data mohou mít podle NSM zpravodajskou hodnotu. Připojení automobilů k internetu zároveň vytváří další možnosti jejich přenosu nebo vzdáleného přístupu.

Nejde přitom pouze o automobily. Podobný problém mohou v citlivých prostorách představovat mobilní telefony, chytré hodinky, drony nebo další zařízení vybavená kamerami, mikrofony a síťovým připojením.

Armáda čínské vlastnictví dodavatele znala

Případ má ještě jednu zajímavou rovinu.

Norský ministr obrany Tore Onshuus Sandvik už 28. září v písemné odpovědi parlamentu uvedl, že armáda uzavřela smlouvu na pronájem vozidel v roce 2024 a před jejím uzavřením proběhlo bezpečnostní posouzení.

Armáda podle ministra věděla také o čínské vlastnické vazbě společnosti provozující norskou síť půjčovny Hertz. Tehdejší hodnocení ale dospělo k závěru, že tato skutečnost nemá vliv na používání pronajatých vozidel.

Ministr současně uvedl, že smlouva obsahuje požadavky na nakládání s daty a ochranu citlivých informací.

Připustil také, že vozidla s kamerami a senzory mohou být v určitých zabezpečených oblastech omezena nebo zakázána.

Je přitom potřeba rozlišovat mezi vlastníkem půjčovny a výrobcem samotných automobilů.

Norský provozovatel Hertz, společnost First Rent A Car Norway, má prostřednictvím své vlastnické struktury vazbu na Volvo Cars a čínskou skupinu Geely. Deepal však patří jiné čínské automobilce – Changan Automobile.

Z dostupných informací tedy nelze dovozovat, že by vlastník norského provozovatele půjčovny měl přístup k záznamům vytvořeným automobily Deepal.

Zajímavé je také načasování ministrovy odpovědi. Byla zveřejněna deset dní předtím, než Dagens Næringsliv informoval o konkrétních nahrávkách z vojenského cvičení.

Zářijová parlamentní otázka se však týkala především vlastnictví dodavatele a obecného rizika shromažďování dat moderními automobily. Z dokumentu nevyplývá, zda ministr v té době o nalezených záznamech věděl.

Případ už řeší norský parlament

Po zveřejnění konkrétních zjištění se na ministra obrany obrátilo několik norských poslanců.

Poslanec Himanshu Gulati se v parlamentní otázce z 8. října ptá, zda je používání čínských pronajatých automobilů při vojenských operacích bezpečné a zda zavedená opatření dokázala zabránit zachycení citlivých informací.

Další parlamentní otázka od Mahmouda Farahmanda míří na analýzu rizik před uzavřením smlouvy a na bezpečnostní opatření přijatá při používání vozidel.

K 13. říjnu nebyly odpovědi na tyto otázky na webu norského parlamentu zveřejněny.

Norská armáda podle vyjádření svého tiskového mluvčího citovaného médiem Forsvarets Forum problematiku elektroniky ve vozidlech vnímá. Obecný zákaz automobilů vyrobených v konkrétních zemích však nemá.

Případ tak nekončí samotným zjištěním, že auta nahrávala.

Norská armáda nyní čelí otázkám, zda její bezpečnostní opatření dostatečně zohledňují schopnosti moderních propojených vozidel a rizika spojená s jejich používáním v citlivých prostorách.

Zdroje

• Dagens Næringsliv – původní investigace (8. 10. 2026)
• Forsvarets Forum – informace o incidentu a vyjádření armády
• Forsvaret – oficiální informace o cvičení Hovedstad
• Stortinget – odpověď ministra obrany z 28. září 2026
• Stortinget – parlamentní otázka Himanshu Gulatiho
• Stortinget – parlamentní otázka Mahmouda Farahmanda
• NSM – Risiko 2025
• Changan Europe – dokumentace Deepal S07