Falešní policisté připravili Správu nemovitostí Hradec Králové o 46 milionů

Podvod s falešnými policisty a pracovníky České národní banky má v Česku nový smutný rekord. Obětí se stala Správa nemovitostí Hradec Králové, kde zaměstnanec odpovědný za nakládání s financemi podlehl psychickému nátlaku podvodníků. Podle předběžného vyčíslení dosahuje škoda přibližně 46 milionů korun.

Policie České republiky o případu původně informovala bez uvedení konkrétní organizace. Uvedla pouze, že z účtu jedné z organizací veřejné správy na Královéhradecku byly na různé bankovní účty převedeny finanční prostředky v řádu několika desítek milionů korun.

Následně policie škodu upřesnila na předběžných 46 milionů korun a případ označila za smutný rekord.

„Máme zde smutný rekord. Pomocí dnes již klasické legendy o napadeném účtu vylákali podvodníci z organizace veřejné správy na Královéhradecku částku (dle předběžného vyčíslení) 46 000 000 Kč,“ uvedla Policie ČR.

Podle kriminalistů z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování jde o historicky nejvyšší způsobenou škodu u tohoto typu podvodu využívajícího legendu falešného bankéře či policisty.

Obětí je Správa nemovitostí Hradec Králové

Město Hradec Králové následně potvrdilo, že zasaženou organizací je Správa nemovitostí Hradec Králové (SNHK), městem zřízená příspěvková organizace.

Podle vyjádření města jeden ze zaměstnanců odpovědných za nakládání s finančními prostředky podlehl psychickému nátlaku pachatelů, kteří se vydávali za policisty a pracovníky České národní banky.

Zaměstnanec následně převedl finanční prostředky na cizí bankovní účty. Podle města tak učinil bez vědomí vedení organizace, svých kolegů i města.

Případ vyšetřuje Policie České republiky, se kterou město i Správa nemovitostí Hradec Králové spolupracují.

Podle vedení SNHK incident neohrožuje běžný provoz organizace, její cash flow, plnění závazků ani výplatu mezd.

Podvodníci využili legendu o napadeném účtu

Případ je příkladem sociálního inženýrství, při kterém útočníci nepotřebují nutně technicky prolomit zabezpečení bankovního účtu nebo informačního systému. Namísto toho se snaží zmanipulovat člověka, který má k penězům legitimní přístup.

Jedním z rozšířených scénářů je právě legenda o napadeném bankovním účtu.

Pachatel se může vydávat za pracovníka banky, policistu nebo jinou důvěryhodnou autoritu a oběť přesvědčovat, že její peníze jsou bezprostředně ohroženy. Následuje požadavek na rychlé provedení převodu, který má finanční prostředky údajně ochránit.

Útok je založen především na psychologické manipulaci. Pachatelé mohou vytvářet časový tlak, vyvolávat strach a současně oběť přesvědčovat, že spolupracuje na řešení skutečného bezpečnostního incidentu.

V aktuálním případě podle města pachatelé vystupovali jako policisté a pracovníci České národní banky. Policie zároveň připomíná, že policisté ani pracovníci bank občany nekontaktují za účelem převodu finančních prostředků na jiné účty.

Jak mohl jeden zaměstnanec převést 46 milionů?

Mimořádná výše škody zároveň otevírá otázku nastavení a fungování interních kontrol při nakládání s finančními prostředky organizace.

Podle dosud zveřejněných informací převody provedl zaměstnanec odpovědný za nakládání s financemi bez vědomí vedení, kolegů a města.

Ředitelka Správy nemovitostí Hradec Králové uvedla, že zaměstnanec pod psychickým nátlakem útočníků obešel kontrolní prvky a bezpečnostní postupy v oblasti peněžních toků.

Město zároveň uvádí, že interní kontrolní procesy města a jeho organizací procházejí pravidelnými audity, které podle něj potvrzují jejich správné a dostatečně bezpečné nastavení.

Konkrétní podobu těchto mechanismů ani způsob, jakým je zaměstnanec v tomto případě obešel, však zveřejněné informace blíže nepopisují. Veřejně zatím není známo ani to, kolik jednotlivých transakcí bylo provedeno, v jakém časovém období peníze odcházely nebo jakým způsobem byly jednotlivé platby autorizovány.

U organizací disponujících vysokými finančními částkami může riziko podobných incidentů snižovat například víceúrovňové schvalování mimořádných plateb, limity pro jednotlivé transakce nebo povinné nezávislé ověření nestandardního požadavku jiným komunikačním kanálem.

Důležitým bezpečnostním prvkem je také jasný postup pro situace, kdy zaměstnance kontaktuje údajná banka, policie nebo jiná autorita s požadavkem na urgentní finanční operaci.

Policie se snaží minimalizovat škodu

Kriminalisté se případem zabývají od minulého týdne. Podle policie od začátku vyšetřování dělají maximum pro vypátrání pachatelů a minimalizaci vzniklé škody.

V tuto chvíli není veřejně známo, zda se podařilo některé převody zastavit, cílové bankovní účty zablokovat nebo část z přibližně 46 milionů korun zajistit.

Policie kvůli probíhajícímu vyšetřování další podrobnosti nezveřejnila.

Pokud se podezření na podvod potvrdí, pachatelům podle policie hrozí až desetiletý trest odnětí svobody.

Případ představuje podle kriminalistů historicky nejvyšší škodu způsobenou v Česku touto formou podvodu. Zároveň ukazuje, že útoky založené na sociálním inženýrství nemusí mířit pouze na jednotlivce. Pokud se útočníkům podaří zmanipulovat člověka s oprávněním nakládat s vysokými finančními částkami, mohou být následky v řádu desítek milionů korun.

Zdroje: Policie České republiky; statutární město Hradec Králové, 20.–21. července 2026