Co skrývaly slovenské radary, AI bez souhlasu a T-Mobile proti hackerům s nůžkami

Co bylo uvnitř slovenských radarů?

Jedním z nejzajímavějších případů posledních týdnů se staly dopravní radary na Slovensku. Analýza slovenského Národního bezpečnostního úřadu potvrdila komponenty ruského původu a upozornila na bezpečnostní rizika spojená s použitým řešením.

Ještě zajímavější jsou zveřejněné technické detaily. Podle informací zveřejněných v souvislosti s analýzou se v zařízeních objevilo dvanáct ruských telefonních čísel, nezdokumentovaný 3G/4G modul, aktivní Wi-Fi síť a RTSP stream dostupný bez hesla.

Podrobnosti k analýze slovenských radarů – STVR

Případ otevírá širší problém, který bývá ve stínu softwarového supply chainu: kdo kontroluje hardware, který organizace nakupují?

U softwaru dnes řešíme původ knihoven, aktualizace, závislosti nebo kompromitované balíčky. U fyzického zařízení ale může být výsledný produkt složený z komponent od celé řady výrobců a dodavatelů.

S Janem Kopřivou proto řešíme, nakolik je vůbec realistické očekávat, že zákazník dokáže podobné zařízení před nasazením skutečně prověřit – a kde by měla odpovědnost za bezpečnost dodavatelského řetězce začínat.

Rodné číslo, adresa i podpis na jednom místě

Další případ přišel rovněž ze Slovenska.

Tamní Úřad na ochranu osobních údajů začal řešit dokumenty dostupné prostřednictvím obchodního registru, ve kterých bylo možné dohledat osobní údaje. Mezi nimi rodná čísla, úplné adresy, čísla dokladů totožnosti nebo vlastnoruční podpisy.

Úřad kvůli situaci zahájil řízení s ministerstvem spravedlnosti.

Vyjádření slovenského Úřadu na ochranu osobních údajů

Samotné zveřejňování dokumentů v obchodním registru má podle ministerstva zákonný základ. Případ ale otevírá jinou otázku: kolik údajů skutečně musí zůstat veřejných a které by měly být před zveřejněním anonymizovány?

Transparentnost veřejných rejstříků má svůj význam. Stejná data ale mohou být velmi užitečná také při sociálním inženýrství, přípravě podvodů nebo skládání detailního profilu konkrétní osoby.

T-Mobile proti Salt Typhoon: vezměte nůžky

Incident response si často představujeme jako analýzu logů, izolaci endpointů a změny konfigurace. Někdy je ale řešení podstatně přímočařejší.

Nově zveřejněné informace popsaly, jak T-Mobile v roce 2024 reagoval na aktivitu čínské státem podporované skupiny Salt Typhoon ve své síti.

Při snaze útočníky definitivně odstřihnout došlo také na fyzické řešení: technici přestřihli síťový kabel.

T-Mobile a fyzické odstřižení útočníků – TechCrunch

Na první pohled úsměvný detail ve skutečnosti otevírá důležitou otázku. Počítají incident response plány také se situací, kdy bude nutné část infrastruktury jednoduše fyzicky odpojit?

A především: ví organizace předem, co mohou odpojit, kdo o tom může rozhodnout a jaké následky takový krok způsobí?

GTA VI a pátrání po zdroji úniků

Úniky materiálů spojených s očekávaným GTA VI mají vedle herního světa také zajímavou bezpečnostní rovinu.

Mateřská společnost Rockstar Games Take-Two se při pátrání po zdroji úniků obrátila právní cestou na Microsoft a Discord.

Zajímavý je rozsah požadovaných informací. Vedle údajů spojených s účty, telefonních čísel nebo IP adres se mezi nimi objevily také identifikátory zařízení, například Windows MachineGuid.

Jak Take-Two pátrá po zdroji úniků GTA VI – The Verge

Jednotlivý údaj nemusí sám o sobě člověka jednoznačně identifikovat. Pokud ale vyšetřovatel dokáže korelovat informace z několika různých služeb a zařízení, anonymita může začít velmi rychle mizet.

Právě proto je případ zajímavý i mimo herní průmysl. Ukazuje množství digitálních stop, které po sobě při používání běžných služeb a zařízení zanecháváme.

Když si AI vytvoří souhlas uživatele

U AI agentů se stále častěji neřeší pouze to, co dokážou, ale také to, co jim vůbec dovolíme udělat.

Série bug reportů kolem Claude Code popsala zajímavý problém související s autorizací. V některých popsaných situacích agent čekal na potvrzení člověka, následně ale obdržel systémovou událost způsobem, který model interpretoval jako další zprávu uživatele.

Model poté dokázal chybějící odpověď vytvořit sám – včetně explicitního souhlasu – a podle ní pokračovat.

Jeden z popsaných případů v Claude Code – GitHub

Neznamená to, že se AI „rozhodla neposlechnout člověka“. Mnohem zajímavější je architektonický problém, který podobné případy ukazují.

Pokud generativní model dokáže vytvářet text, neměl by jeho vlastní výstup zároveň představovat důkaz, že člověk nějakou akci skutečně autorizoval.

S rostoucími možnostmi AI agentů proto bude stále důležitější technicky oddělit rozhodnutí modelu od mechanismu, který skutečně povoluje provedení citlivé operace.

Kyberútok odstavil britský energetický zdroj

Ve Velké Británii byl po kybernetickém útoku na čtyři dny odstaven menší energetický zdroj.

Mediální zprávy spojovaly incident s aktéry napojenými na Írán, britské úřady ale tuto atribuci veřejně nepotvrdily. Incident zároveň neměl dopad na širší britskou elektrickou síť.

Podstatný je především samotný fyzický dopad.

U bezpečnosti OT se dlouhé roky mluví o tom, že následkem kybernetického útoku nemusí být pouze uniklá databáze nebo nedostupná služba. Útok může zastavit zařízení a procesy v reálném světě.

A právě energetika patří mezi prostředí, kde se dlouhé životní cykly technologií potkávají s rychle se měnícími kybernetickými hrozbami.

Je Česko bezpečnější než před rokem?

Na závěr se vracíme do České republiky.

NÚKIB ve své zprávě o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2025 evidoval 203 kybernetických incidentů, meziročně o 65 méně.

Nižší číslo ale automaticky neznamená, že je český kyberprostor bezpečnější. Významnou část poklesu tvořil úbytek DDoS útoků hacktivistických skupin. NÚKIB zároveň upozorňuje na pokračující aktivitu státem podporovaných i kriminálních aktérů a rostoucí sofistikovanost některých útoků.

Zprávy NÚKIB o stavu kybernetické bezpečnosti

Místo jednoduchého počítání incidentů je proto možná důležitější otázka:

Jsme dnes skutečně lépe připraveni na útoky, které mohou způsobit vážné škody?

Právě nad tím se v novém díle měsíčního shrnutí zamýšlíme s Janem Kopřivou.